Natalie Tun je choreografkou, performerkou a pedagožkou zabývající se současným tancem. Jejím hlavním zaměřením je taneční improvizace a autorská tvorba, ve které mnohdy kombinuje roli choreografky a performerky. Narodila se v Severním Irsku, následně se však přestěhovala do Prahy a v roce 2023 zakončila šestileté studium na taneční Konzervatoři Duncan centre. Dále také podstoupila studijní stáž na PERA School of Performing Arts na Kypru. Za svojí dosavadní aktivitu v českém tanečním prostředí spolupracovala s umělci a soubory jako například Dočasná Company, Temporary Collective, Byström Källblad (v rámci tance Praha), Lenka-Kniha Bartůňková, Roman-Zotov Mikshin či Omar Carrum.
Audrey Wangle je tanečnicí, herečkou, choreografkou a pedagožkou. Absolvovala čtyřleté studium na Konzervatoři Duncan centre a momentálně se zaměřuje primárně na multižánrovou autorskou tvorbu, taneční a divadelní improvizace a budování maximální funkčnosti těla skrze různorodé somatické techniky.
Přihlášený projekt: Okolnost
Okolnost (pracovní název) je čerstvě rozpracovaným dílem. Máme za sebou šestidenní rezidenci, která proběhla za podpory SE.S.TA ve Žďáru nad Sázavou a uvedení na festivalu Nová Generace. V tuto chvíli také probíhá další tvůrčí týden v Barceloně za podpory rezidenčního centra Nau Ivanow.
Naše práce vychází z mého tvůrčího zájmu o roli scénografických objektů, které nejen že dotváří prostředí, ale stávají se aktivní součástí inscenace.
Klademe si otázky o vztahovosti těla a objektu. Jak se projevuje scénografický objekt ve chvíli, když je tělo zasazeno do vedlejší role pouze jako zdroj impulzu? Jaká je signifikance objektu, když je performer primárním hybatelem scény? Jak se mohou performer a objekt stát rovnocennými partnery?
První objekt, který poskytl impuls k započetí práce, je textilie ve formě bílého bavlněného prostěradla. Studovali jsme strukturu a fyzickou povahu prostěradla. Fascinoval nás způsob, jak se skládá, jak vlaje a jak se transformuje ve vrásčitou krajinu. V souvislosti s fyzickou podobou prostěradla jsme zkoumali jeho širokou škálu významu. Z obyčejné látky se může stát honosná drapérie s ikonickou rolí ve výtvarném umění. V jiné podobě jsme zas konfrontováni s nesmírnou intimitou, která se s prostěradlem pojí. Denně na něm usínáme a probouzíme se, prožíváme na něm lásku, početí nového života a porod, ale na druhém konci také vyčerpání, nemoc a smrt. Zaobírali jsme se schopností materiálu akumulovat a absorbovat lidské tělo a jeho prožívání.
Práce se symbolikou bílého prostěradla nás intuitivně dovedla ke studii dalšího objektu. Během druhé rezidence objevujeme absurdní ráz nákupního vozíku.
V tuto chvíli již pozorujeme změny tanečního a performativního projevu těla v kontaktu s různými objekty. Přenesli jsme polonahé tělo z prostěradla do nákupního vozíku a pozorovali. Zaujal nás poutavý kontrast mezi něžnou komunikací ženy/performerky s bílou bavlněnou látkou a bizarní interakcí těla s kovovým nákupním vozíkem. Postupně tak nacházíme sociální téma objektivizace a komodifikace člověka/ženy a otevíráme novou možnost rozvoje díla ve skupinovém inscenačním uskupení.
Věříme, že skrze tato pozorování a následnou tvorbu se nám v budoucnu podaří vybudovat autentický fyzický projev tanečníků, ucelený koncept a charismatickou vizualitu tanečního představení.
Koncept a choreografie: Natalie Tun
Asistentka choreografie: Audrey Kristine Wangle
Tančí: (pouze doposud Natalie Tun), Audrey K. Wangle a další tři performeři (v řešení)
Hudba: Josef Bartoň a Jiří Valášek
Produkce: Martin Říčan
Plánovaná minutáž 40 minut
Autor fotografií: Vojtěch Brtnický
Projekt byl uveden pouze jako prezentace work in progress ve Žďáře nad Sázavou a veřejně na festivalu Nová Generace 3. listopadu 2023 v divadle Disk.
Podporovatelé projektu: SE.S.TA a Nau Ivanow
