NOVÁ SÍŤ INFORMUJE (No. 12)

Petr Hubáček: Zachraňme Kino Varšava

Kino Varšava v Liberci se ve dnech 6.-8. listopadu stane dějištěm dosud největšího setkání kulturního networku Nová síť. Potká se zde dvanáct stávajících a osm přistupujících partnerů této neformální sítě organizací. Není náhodou, že právě v Kině Varšava, které má za sebou bouřlivá léta tuhých bojů se zastupiteli o svou budoucnost. Skupina nadšenců, kteří stojí za iniciativou Zachraňme Kino Varšava, se stále nevzdává. A to přesto, že se jim dosud nepodařilo sehnat dostatečné prostředky k rekonstrukci. Nedávno otevřená stylová kavárna v opraveném foyeru kina však potvrzuje odhodlání, a tak můžeme doufat, že Varšavu nepotká osud, který známe z filmového snímku Bio Ráj.

Vašim cílem je provést kompletní rekonstrukci kina. Nepřichází v úvahu i jiná strategie – opravit pouze to nejnutnější a zbytek budovy nechat ve stavu, v jakém je?

Asi rozumím, kam otázkou míříte. V této chvíli je na stole několik možností, kudy se případná rekonstrukce bude ubírat. Z vlastních zdrojů jsme dotáhli prostor Barrandoffu (1. patro) a za přispění Statutárního města Liberec se podařila nahrubo opravit vstupní chodba z Mariánské ulice. Takovými krůčky se pomalu dostáváme dál a dál, ale trvá to. Další možností je velký projekt SN-CZ, který máme s německými partnery a městem Liberec podaný, a kde ještě není znám výsledek. Ruku v ruce s těmito možnostmi řešíme vícezdrojové financování i formou benefičních akcí, večerů s aukcemi uměleckých děl atp. Momentálně jsme také v jednání se sponzory, kteří by nám mohli přispět na opravu podlahy ve velkém sále. Samozřejmě je tu stále také varianta nechat vše tak, jak je a prostor tím odlišit od ostatních. Narážíme však na mnoho vykřičníků, které není možné ignorovat.

V současné době zastupujete jistý okruh obyvatel Liberce, kteří možná do nově zrekonstruovaných prostor už nezavítají. Poloopravené prostory přitahují určitou část lidí právě pro pocit nehotovosti.

Ano, i v tom je částečně síla nejen tohoto domu. V dnešní době téměř vše, co není „normální“, je vlastně „zajímavé“. Nebudu asi daleko od pravdy, když řeknu, že alfa a omega je pro nás energetická udržitelnost velkého sálu. V tomto stavu není možné provoz utáhnout, aby byla většina návštěvníků spokojená.

Komu kino slouží dnes a kdo by jej měl využívat v budoucnu?

Naše dramaturgie vychází odspodu. Lidé píšou a volají, zda by bylo možné udělat tu či onu akci, a my jim zprostředkováváme tu možnost. Samozřejmě, že děláme i vlastní akce, kterými chceme do města přinést neotřelé tituly, ale hlavním dramaturgem je veřejnost. Z toho vyplývá, že kino slouží všem, kdo chtějí ve městě dělat nějakou kulturu.

Jaká má být funkce zrekonstruovaného kina. V čem bude jiné než je nyní?

Hlavní cíle spolku Zachraňme kino Varšava jsou veskrze dva. Zaprvé chceme oživit a opravit architektonicky a městsky cennou budovu ve stylu Art Deco, která od 20. let minulého století dobře sloužila k rozvoji kultury v Liberci. Budova má mnoho zajímavostí a technických prvků, ze kterých bychom se měli poučit nejen v architektuře dneška, ale také ve smyslu nahlížení na kulturní život ve městě. Druhým cílem je přimět lidi, aby vyvíjeli i jinou aktivitu, než je pouze nakupování nebo sledování televize.

Jaké jsou vaše plány, pokud se nepodaří naplnit původní představu o kompletní rekonstrukci a provozu kina?

V případě, že se nepodaří realizovat v dohledné době rekonstrukci sálu, budeme se snažit i nadále provozovat kavárnu s programem, tvořeným lidmi odspodu. Problém, s kterým se teď potýkáme, je nedostatek lidí, kteří by byli schopni chod kavárny zajistit prakticky – provozovatelé. Vzhledem k povaze prostoru a programové skladby je totiž nutné, aby kavárna a dramaturgie koexistovaly, podporovaly se a vycházely si vstříc.

Co vás v poslední době v kultuře potěšilo?

Těší nás, že se daří postupně získávat podporu pro snahy podobné té naší. Že se daří proti rozhodnutí o zbourání cenné historické budovy postavit argumentaci pro její nové využití. Nejde o to zachránit všechny staré budovy – to je samozřejmě nesmysl –, ale zamyslet se nad výhodami, historickými souvislostmi, budoucností.

Co vás naopak zklamalo?

Neustálým zklamáním, které už několik let vede v pomyslném žebříčku, je narážení na politickou bariéru. Distribuce moci je z hlediska kulturních aktivit alespoň v našem městě kámen úrazu novátorského uvažování, rychlého jednání a rozumného konání. Věříme ale, že je otázkou času, kdy se i tato bariéra prolomí.

Co byste si přál?

Mír na světě, klid v duši a zdraví všech blízkých. Minimálně to první je ovšem už z principu světoděje utopie.

Pravidelný blog Nové sítě publikovaný v internetovém magazínu o současném divadle v kontextu www.divadelni-noviny.cz/